Dobrodružství Emili Hart

Zdálo se to být fakt divné! Je 20:35 a Filip stále nikde. Začínám se o něj obávat. Zvednu telefon a vytočím jeho číslo... vyzvání....vyzvání... Filip to zvedl! 

Já: Ahoj Filipe kde jsi?!

Filip: Ahoj Emili moc se omlouvám, ale v Sunset Valley budu do rána a zítra přijedu.

Já: A co tam budeš dělat a proč?

Filip: Jsou nějaké komplikace.... ahoj

Já: Filipe!

Než jsem mu stihla říct více položil to! To si dělá srandu?! Co teď? Nejspíše si půjdu dát večeři s Filipovými rodiči. Večeře byla na stole a přisedla jsem si celá zamlklá. Filipova maminka se mě zeptala jestli mi něco není... Odpověděla jsem jí: Paní Hartová nemějte obavy Filip se vrátí až zítra jen jsem s tím nepočítala. 

Po večeři jsem si rozečetla jednu knížku a pak jsem šla spát.

Ráno jsem se probudila a šla jsem do stáje za Bellou. Už mě nedočkavě vyhlížela! Nakrmila jsem ji a vyhřebelcovala. Neměla jsem co dělat tak jsem si řekla že bych se mohla jít podívat na místní festivaly. Nasedla jsem do auta a jela jsem. Dorazila jsem tam a bylo tam plno zajímavých věcí!

Zamířila jsem rovnou ledové tříšti. Dala jsem si modrou malinu. Moc mi chutnala!:)

Dále jsem si zkusila zasoutěžit v soutěži o nejlepšího jedlíka párků. Já jsem to samozřejmě nevyhrála, ale byla jsem ráda za účast.

Po soutěži jsem něco uviděla čemu by se těžko věřilo! Uviděla jsem Filipa s nějakou holkou stát uprostřed festivalového praku. Co to sakra dělají?! Chvíli jsem se tak na ně dívala a rozhodla jsem se že půjdu domů. Nebudu ho z ničeho obviňovat aspoň prozatím ne... Byla jsem strašně moc smutná že nic neřekl a že mi neřekl rovnou že má sraz s nějakou holkou. Měla jsem slzy v očích a odjížděla jsem v naději domů že to všechno je úplně jinak....

Aňulí

Btw: Jak jste si všimli vybrala jsem s vámi jméno Bella pro klisničku:) Zítra pravděpodobně udělám diplom kdo to jméno vymyslel:) (myslím že jste byly dvě holky). Hodně jste taky chtěli jméno Peggy, ale Bella zvítězila i s hlasem ode mě.