čtvrtek 2. května 2013

Dobrodružství Emili Hart

Dobrodružství Emili Hart
Minulý díl ZDE

Probudila jsem se v posteli a vzpomněla jsem si na tu včerejší párty. Ale ne! Já jsem se přeci opila a zkolabovala jsem. Strašně mě bolí hlava... a je mi k tomu zle. Počkat... Kde je Filip? Byla jsem strašně moc zmatená a bála jsem se že se mi něco stalo. Uvědomila jsem si že je pondělí a že má přijet matka z Bridgeportu a já nemám uklizeno, navařeno,..prostě nic. Posadila jsem se na postel, ale zatočila se mi hlava tak jsem si zase lehla. Nevěděla jsem jestli je Filip doma tak jsem to vyřešila tak že jsem na něj zavolala: Filipe jsi tu?! Asi do 5ti sekund přiběhl Filip. Byl oblečený jakoby někam šel. Zeptala jsem se ho jestli někam jde, a on mi řekl: Emili měli by jsme jet k doktorovi.
Já: Ale Filipe!
Filip: Nediv se že mám o tebe strach, částečně můžu za to já takže ty pojedeš se mnou!
Já: Hm, tak dobře.
Jeli jsme do nemocnice stále mi bylo zle. V čekárně nikdo nebyl tak mě doktor hned vzal na řadu. Filip čekal v čekárně a já šla dovnitř.
Uvnitř
Doktorovi jsem řekla všechno. To že jsem asi těhotná a že jsem včera omdlela a opila se. Moc se mu to nelíbilo. Udělal mi potřebné vyšetření a řekl mi: Gratuluji! Jste opravdu těhotná... Měla jste štěstí. Plod je v pořádku a vy budete taky ,když se prospíte. Poděkovala jsem a vyšla jsem ven. Filip na mě čekal a já mu řekla že jsem v pořádku a že se nemusíme obávat komplikací.

Filip mi nabídl že by jsme se cestou stavili na čaj. Já jsem souhlasila. Dojeli jsme do čajovny a tam to krásně vonělo! Miluji čaje. Dala jsem si čaj z Heřmánku a byl výtečný. Hned jak jsem ho dopila bylo mi o něco málo lépe...

Přijeli jsme domů a Filip si šel něco zařídit s jeho bývalým domovem. Já zůstala doma sama a neměla jsem co dělat tak jsem si vzala knížku a začala číst. Obracím druhou stranu, ale v tu chvíli uslyším jak někdo zvoní. Že by matka? pomyslela jsem si... Došla jsem ke dveřím a opravdu tam stála! Otevřela jsem jí dveře a ona mě objala. Pozvala jsem ji domů.
Matka: Emili! Ty jsi nějak vyrostla, jsi krásná!
Já: Mami... nepřeháněj, tobě to pořád stejně sluší jako vždycky!
Matka: A jak se jinak máš?
Já: Už je mi lépe...
Matka: A co se stalo že ti před tím nebylo dobře?
Emili: Bez komentáře....:D
Matka: Tak ok... bez tak tuším o co jde.
Já: Možná, ale neřeš to.
Matka: Ok, a kde je Filip?
Já: Něco si šel zařídit...
Matka: Aha, jsem na něj zvědavá.
Já: Určitě se ti bude líbit.

Aňulí