Dobrodružství Emili Hart

V laboratoři mě uvítal jeden vědec, byl to nějaký začátečník, který teprve dostudoval výšku... teď jsem dostala ještě větší nervy, jelikož, co když to všechno pokazí?! Myslím že to na mě vytušil, řekl mi že se pokusí ,aby se to Znovurození podařilo. Vzal si urnu s sebou a ještě někomu volal, ale nevím komu... Řekl mi ať ho počkám na chodbě že to bude tak 4-6 hodin trvat. Byla jsem tam a chvílemi jsem i brečela. Po asi 5ti hodnách vyšel ten vědec a řekl mi: Slečno Hartová, Znovurození bylo těžší než bývá! Ale podařilo se nám Flipa vrátit mezi nás!

Emili (já): Ach, nevím jak se vám obměnit! A mimochodem kde je Filip?

Vědec se jenom pousmál a ucítila jsem nějaké ruky na očích, ale nemohla jsem vidět, jenom jsem se pousmála, protože jsem je poznala! Patřily Filipovi! Rychle jsem se otočila ,abych se podívala jestli je to on a byl to on:) Pak jsem se mu vrhla kolem náruče a objímali jsme se strašně dlouho. Pak mě chytl za ruku a šli jsme před budovu a tam jsme si dali dlouhý polibek...

Filip: Lásko moc jsi mi chyběla...

Emili: Mě jsi chyběl víc!

Filip: Mě nejvíc!

Pak jsme jeli k nám domů a tam to všechno pokračovalo. Zavedl mě do ložnice a položil mě na postel, zadíval se mi do očí,a začal mě svlékat a líbat všude po těle. Já jsem si to nechala líbit, jelikož se mi to hodně líbilo. Byl tu, ale malý detail, který se mi nelíbil. Filip měl na sobě ještě oblečení:D. Usmála jsem se a začala jsem mu taky sundávat oblečení až jsme skončili nazí. Zeptal se mě pro jistotu, jestli to chci, ale já ho začala líbat (to mu snad bylo jasné že souhlasím)... Po krásném milováním jsme usnuli.

Jak jsem vstala ,uvědomila jsem si že jsme zapomněli na ochranu, ale mě to nevadilo. Strašně bych si přála holčičku nebo chlapečka. Jenom se malinko bojím, že Filip dítě nechce. Ale to by si přeci vzpomněl na ochranu kdyby nechtěl dítě ne? pomyslela jsem si... Šla jsem se osprchovat a připravila jsem pro nás večeři. Šla jsem Filipa vzbudit tak že jsem otevřela dveře do ložnice a on sám přišel, jelikož ucítil tu vůni večeře. Já už seděla u stolu a usmívala jsem se na něj. Filip byl nadšený a přisedl si ke stolu. a řekl mi: Emili něco s tebou potřebuji probrat, ale až po večeři...

Emili (já): Ovšem, proč ne...

Dovečeřeli jsme a on si stpupl a usmál se na mě.... Byl nervózní, viděla jsem to na něm. Trochu jsem se začala taky bát, že to nebude nic dobrého. Stoupla jsem si taky, jelikož mi bylo blbé sedět. Podíval se na mě a chytl mě za ruku a řekl: Emil Hartová, strašně tě miluji, chtěla by sis mě vzít:')

Emili (já): Filipe.. Ano!

Filip mi dal krásný prstýnek, na kterém byl diamant a krásně se leskl... Štěstím jsem se rozbrečela a byla jsem ráda za to všechno jak to dneska dopadlo.

Menší dotazník

Líbilo se vám díl?

Myslíte si že bude ještě další díl?
Líbí se vám fotky?

Volná diskuze...;)
PS: už jsem se vás ptala, ale nestalo se vám někdy že Simík kdy dělal nějakou aktivitu najednou přeskočil a to třeba po vstoupení do hry nebo prostě v průběhu?

Aňulí