pátek 15. března 2013

Příjezd na univerzitu


Kdo nás zná ještě z minulého blogu tak ví že jsem dělala Dobrodružství Emili Hart, ach jo kde jsou ty časy!? Chybí mi Emili Hart... (to byla moje nej siminka se, kterou jsem hrála přes rok)
Rozhodla jsem se že to udělám i s mojí novou siminkou Olli:) Snad se bude líbit...

Fakt bych se sebou měla něco dělat, nemá práci, žiji s rodiči, nemám přítele, vlastně nemám skoro nic! Naše už před rokem napadla univerzita, ale já byla líná a nepřihlásila jsem se tam., a to byla chyba! Včera nám do schránky zavítala nová přihláška a řekla jsem si že to zkusím a třeba to vyjde... Odeslala jsem přihlášku na obor komunikace, jelikož jsem strašná kecka a tento obor by mě mohl bavit (snad). 
Za 3 dny mi došel dopis že mě berou! Byla jsem neskutečně šťastná, že potkám nové lidi, něčemu se přiučím a budu žít svůj vlastní život naplno. 
Hned druhý den jsem odjela na univerzitu a tím to všechno začalo....

Jak jsem dorazila na místě bylo už mnoho ostatních simíků, kteří se bavili a ubytovávali se... Já jsem byla strašně zmatená a vyčerpaná po únavné cestě ze Sunset Valley. Jediné co mi zbývalo se jít ubytovat, měla jsem neskutečnou smůlu na spolubydlící! Byla to nějaká holka, která si děsně připadala a hned mi začala nadávat proč si dávám věci na její půlku pokoje. Už jsme to nevydržela a musela jsem rychle odejít, jelikož se mi slzy hrnuly do očí. Jsem strašně citlivá, ale i na normálního simíka by to bylo moc.

Jak jsem se vzpamatovala tak jsem měla tak čas jít spát. Ráno jsem byla nevyspaná, jelikož ta holka co si tak připadala si na náš pokoj přivlekla nějakého kluka a začali TO na našem pokoji dělat, a nedalo se to přeslechnout. Ta holka se jmenuje Sabrina (co jsem tak pochytila od toho kluka). Oni si nejspíše mysleli že spím, ale byli na omylu, aspoň vím čeho jsou takoví ti co si nejvíce připadají schopni...
Hnedka ráno jsme měli přednášku a já musela na 8:00 být už na místě. Ve třídě bylo plno žáků a jedna profesorka, která vypadala docela příjemně. Samozřejmě  mě hnedka vyvolala k tabuli, ale já to naštěstí uměla takže jsem udělala nejspíše dobrý dojem.

Jak nám přednáška skončila přednáška, měla jsem velký hlad. Však není divu když jsem ani nesnídala.... Chtěla jsem si koupit nějakou tyčinku za 5 Simoleonů.
To nejhorší bylo že jsem si "drobné" nechala na pokoji, takže jsme zkusila trochu přestoupit podmínky a začala jsem mačkat všechny tlačítka, žádná tyčinka nevypadla tak jsem začala na ten automat skákat:D
Po chvilce konečně jedna tyčinka vypadla a tu jsem zhltala s chutí a byla jsem ráda že první den je částečně za mnou... 

Tak co? Jak se vám líbilo první Dobrodružství Olli?:)
Chtěli by jste další?
Co si myslíte o Olli?

Aňulí